Návštěvní kniha

Včera jsem shlédla v Kutné Hoře Světáky. Moc jsem se pobavila. Krásný zážitek. Díky moc a zase brzy v Kutné Hoře na shledanou.

Iva V. 16.12.2011 08:00

Včera jsem s narvaným sálem v Jedovnicích shlédla Světáky a Háta opět nezklamala. Perfektní, ještě teď se musím smát. Díky a už se těším příště!!!

Renata V. 10.12.2011 21:03

Včerejší Vaše vystoupení se Světáky v Rokycanech, nemělo chybu.

Dlouho jsem se takhle nezasmála. Mockrát děkuji a těším se na další shledání.

Helča 2.12.2011 10:49

Světáci v Rokycanech byli skvělí,všichni jsme se pobavili.Díky a doufáme,že zase brzy přijedete.

Dana Nová 2.12.2011 08:49

Včerejší představení v Kolíně ,,světáci,,naprosto super,klaním se Hátě za její um. Klobouk dolů.

Michal 29.11.2011 10:29

Zounar, Gondík, Olšovský. Herci bavili publikum Kolín – Smích, smích a zase smích a k tomu potlesk. To byly reakce, které od první minuty vzbuzovala divadelní adaptace kultovního filmu Světáci, kterou do kolínského Městského společenského domu přivezla Divadelní společnost Háta kolínské rodačky Olgy Želenské. Hned jak tři fasádníci v podání Dalibora Gondíka, Martina Zounara a Lumíra Olšovského, který hru režíroval, vešli v jejím úvodu do nočního podniku a vzápětí převrhli a zapálili láhev donesené slivovice, vzbudili mezi diváky salvy smíchu. Pak už následovaly všechny známé scény z filmu. Když šli pánové do krejčovství a Martin Zounar se svlékl do spodků, některé divačky padaly ze židlí a ve chvíli, kdy všichni tři muži napochodovali na scénu jen v bílých slipech, odměnili je divačky potleskem. V rolích lehkých a vypočítavých dam se kolínskému publiku představily principálka společnosti Olga Želenská, Adéla Gondíková a Monika Absolonová. Paní Trčkovou, jež vymyslela trik na ženaté muže a útěk po lešení, ztělesnila Miriam Kantorková, profesora společenských věd Jan Přeučil. Několik rolí včetně policisty vytvořil Pavel Vítek, dalších několik menších včetně rozvedeného podvedeného muže pak Petr Gelnar. Jeviště Městského společenského domu už několik divadelních představení zažilo, toto bylo zatím nejnáročnější na přípravy a technické zabezpečení. „Nejsme klasické divadlo a hra byla náročná na převleky, takže jsme museli uvolnit zadní trakt za oponami, vybudovat schody, aby se za závěsy dalo běhat a především převlékat,“ nastínil Petr Brancuzský, technik společenského domu. „Bylo to vydařené představení, diváci se bavili a my také,“ smála se při rozdávání autogramů při odchodu ze sálu Adéla Gondíková, narážející na několikeré odbourání herců poté, co si něco přidali nebo vyvedli kolegu z míry.

Zdeněk Hejduk 28.11.2011